JADE je platforma pro vývoj softwarových agentů založená na Javě. Jedná se vlastně o sadu tříd pro popis agentů, chování, ontologií, apod., ale také o middle-ware, na kterém je možno spouštět jednotlivé agenty. Jelikož většina mých kolegů, kteří se snažili JADE zprovoznit měla (z mě záhadných důvodů) potíže se zprovozněním JADE v prostředí Netbeans (a proto se uchýlila ke konkurenčnímu IDE), rozhodl jsem se v několika málo krocích popsat postup nastavení JADE pro Netbeans 6.1.

Rozhodnutí. Dělat je musíme všichni. Jsou běžnou, ale ne vždy příjemnou a bezbolestnou součástí našich životů. Rozhodujeme se na mnoha úrovních a to jak o věcech jednodušších a krátkodobých, jako je kupříkladu pohyb některou částí našeho těla, tak o věcech složitých vyžadujících celý komplex akcí - plánujeme si budoucnost. Jakým způsobem ale volit, kterou akci provést v daný okamžik?

V předešlých dílech seriálu o programování inteligentních agentů jsme si ukázali, jak je možno v jazyce 3APL vytvořit inteligentního agenta. Dnes si ukážeme co dělat v případě, že chceme mít agentů několik a to navíc tak, aby vzájemně spolupracovali na řešeném problému.

Minule jsme si napsali první - leč ne zcela použitelný - program v jazyce 3APL. Dnes si napíšeme o něco komplexnějšího agenta "sběrače bomb". Seznámíme se přitom s prostředím BlockWorld (prostředí vestavěné do platformy 3APL) a povíme si něco o rozlišení "achievement" a "maintanance" cílů agenta a o tom, jak k tomuto rozdělení přistupuje 3APL.

V minulém díle jsme si řekli obecná fakta o inteligentních agentech. Dnes se podíváme na to, jak vypadá paradigma jazyku 3APL ("tripple-ej-pí-el"), ukážeme si, jaká je základní struktura programu a napíšeme si jednoduchého "agenta-sekretářku".

Idea inteligentních agentů je relativně mladá. V současné době proto ještě neexistuje jasný konsenzus o tom, jak by měl třeba vypadat programovací jazyk pro tvorbu agentů, ani jak se má postupovat z hlediska softwarového inženýrství - jedná se tedy zajisté o zajímavou a perspektivní oblast.